Processes is a collection of works and installations. They arise from events that develop over time, can grow, transform and continue, but at a certain moment they are consciously stopped and captured. This moment is not accidental, it is chosen with respect to harmony, beauty, conciseness and coherence, that is, the state when the process becomes communicable. Some works in this section, such as Stoping X and Stoping Y, function as a record of a moment. They are a capture of something that was happening and could continue to happen, but was interrupted in order to be presented in its most accurate possible form. What is shown here is not only the result, but also the very trace of the process, a trace that speaks of what was happening in artistic form. These realizations call for slowing down. They are an incentive to step away from the hustle and bustle of everyday life for a moment and turn our attention to what is usually overlooked. They open up the possibility of realizing something that we may have forgotten, never fully experienced, or even allowed ourselves to perceive. At their core, there is beauty in the ordinary. Unostentatious, quiet, but accessible to those who can see it - those who know how to look. It is reminiscent of situations in life when we glimpse something in the space around us that could be seen as art without being declared as such. Art without an artist. For those who can perceive such moments, these works may be closer, created in a similar spirit and conveying this impression, or sometimes even the objects themselves, directly to the viewer.
Procesy představují soubor děl a instalací. Vznikají z dění, které se vyvíjí v čase, může růst, proměňovat se a pokračovat dál, ale v určitém okamžiku je vědomě zastaveno a zachyceno. Tento moment není náhodný, je volen s ohledem na harmonii, krásu, výstižnost a ucelenost, tedy na stav, kdy se proces stává sdělitelným. Některá díla v této části, jako například Stoping X a Stoping Y, fungují jako záznam momentu. Jsou zachycením něčeho, co se dělo a mohlo by se dít i nadále, ale bylo přerušeno, aby mohlo být předloženo v jeho nejpřesnější možné podobě. To, co se zde ukazuje, není pouze výsledek, ale i samotná stopa procesu, stopa, která o tom, co se dělo, vypovídá výtvarnou formou. V těchto realizacích se objevuje výzva ke zpomalení. Jsou podnětem k tomu na chvíli vystoupit ze shonu každodennosti a obrátit pozornost k tomu, co běžně zůstává přehlíženo. Otevírají možnost uvědomit si něco, co jsme možná zapomněli, nikdy plně neprožili, nebo si ani nedovolili vnímat. V jejich podstatě je přítomná krása v obyčejnosti. Neokázalá, tichá, ale dostupná těm, kdo ji dokážou vidět - těm, kdo se umí dívat. Připomíná to situace v životě, kdy v prostoru kolem sebe zahlédneme něco, v čem by se dalo spatřovat umění, aniž by za něj bylo prohlášeno. Umění bez umělce. Pro ty, kdo takové momenty dokážou vnímat, mohou být tato díla bližší, vznikají v podobném duchu a přenášejí tento dojem, nebo někdy i samotné objekty, přímo divákovi.